když jsem tenhle blog zakládala, prioritně jsem sem chtěla házet špatnou poezii a sem tam články o věcech, který mě třeba serou nebo naopak baví, vyjadřovat se k různejm životním situacím a osobním posunům a ne ho zahlcovat zbytečnejma deníčkovskejma věcma, jednak protože mam pocit že by vás to asi moc nezajímalo (když vás nezajímá ani tohle) a jednak pro to, že na to mam zas jiný místp
teď si řikám, že psát sem častěji a klidně i o nesmyslech by blogu prospělo, protože by byl aktivní a prospělo by to i mě, protože nejsem poslední dobou zas moc schopná psát nebo vlastně vůbec dělat věci který chci a už vůbec ne ty, který bych měla. no a protože jsem nezodpovědná ve všech směrech, u psaní mě to vlastně mrzí víc než u věcí který jsou hrozně důležitý pro můj osobní život. nechci už nadále prokrastinovat a novej článek nenapsat s nějakou vlastní výmluvou jakože nevim o čem, že se nemám k čemu vyjádřit ani že mě nic už tolik nesere a to co jo, o tom už jsem psala nebo o tom úplně psát nechci.
takže si řikám dobře, proč ne, můžu začít psát deníkovou formou o tom kde s kym jak a co a jak už jsem zmiňovala výš, prospělo by to blogu i mně, jenže se teď dostávám k tomu, že celý prázdniny sedim doma nebo pracuju a nic moc zajímavýho se vlastně neděje, krom toho že mě sem tam teda nasere nějaká kurva nebo zajdu na pivo. ještě tu mam další a nejspíš poslední možnost, což jsou pocity. jé. já nevim, ale pro dobro vás i svoje samotný nehodlám psát žádný zhrzený nebo dokonce snad zamilovaný odstavce, i když sama vim že jsou věci ke kterejm jsem se ještě nevyjádřila tak jak bych chtěla a trošku mě to mrzí, protože nad tim přemejšlim a vystavit to světlu světa by mi pomohlo.
nicméně si stále stojim za tim, že bych chtěla psát spíš o obecnějších věcech, k něčemu se vyjadřovat a dělat ze sebe hrozně chytrou a důležitou, takže timhle článkem na vás appeluju ať se slitujete a napíšete mi o čem byste vlastně chtěli číst. navíc, protože jsem pořádná blogerka, určite ze mě chcete něco dostat.
nicméně si stále stojim za tim, že bych chtěla psát spíš o obecnějších věcech, k něčemu se vyjadřovat a dělat ze sebe hrozně chytrou a důležitou, takže timhle článkem na vás appeluju ať se slitujete a napíšete mi o čem byste vlastně chtěli číst. navíc, protože jsem pořádná blogerka, určite ze mě chcete něco dostat.
paradoxní je, že timhle článkem o hovně se snažim vysvětlit že nechci psát o hovně a dostávám se tim do zábavný pasti. navíc jsem během psaní a uvažování nad tim ani nic nevymyslela, takže vám i sobě samotný můžu přislíbit, že začnu bejt pořádně aktivní a ve finále se zas dva měsíce neozvat.
platí?
