středa 20. dubna 2016

čtyři

moje osobnost se už xkrát určitym způsobem změnila a překroutila, už xkrát jsem si říkala že tohle asi nejsem já, ale možná to bude naopak, možná jsem právě tohle konečně já, možno tohle o mně vypovídá víc než by mělo a já se snažim dostat se do bodu kdy mi to bude jedno, kdy se s tim jednoduše smířim, kdy si řeknu fuck off, protože prostě můžu

za ty roky sraček, za ty roky kdy jsem byla malá (menší) holka a měla pocit, že je všechno špatně, za ty roky snů a zbořenejch iluzí a píčovin jsem si uvědomila že jsem někdo, že jsem něco dokázala a teď už můžu stát se vztyčenou hlavou a hrdě prohlásit, že tohle jsem teda kurva já, že jsem tady a že mě ve finále nemusí zajímat nikdo a nic (#seberevolta)

tim chci říct, že jsem přesvědčená o tom, že mám právo na kousek zvednutýho ega, na kousek respektu, na kousek pozornosti, že mám jednoduše občas právo nasrat se a hrotit píčoviny i když nechci, ale nedá mi to, protože dokážu držet hubu vždy jen určitou chvíli a jsou prostě momenty kdy mám pocit že se jedná o mně a proto si chci dupnout, proto mě sere když jsem z něčeho vyšachovaná nebo když je odignorováno to co řikám nebo nedejbože cejtim

zkrátka se ve mně teď vaří dost věcí, dost věcí mě sere a já to potřebuju nějak ventilovat, nějak se probrat, uvědomit si pár věcí a z tohohle celýho se vzpamatovat, nicméně mi to chvilku potrvá a do tý doby asi budu furt paličatá kunda, protože já potřebuju bejt vnímaná a neni to tak, že bych kvůli vlastní nevyrovnanosti hrotila, za tim zas stojí jiná část mojí osobnosti

nevim přesně jak to shrnout a vysvětlit to jak bych potřebovala, ale já sama vidim že je to pro mě správný; řešit věci který mě serou aby mi nebylo sráno na hlavu, aby mě lidi poslouchali když mluvim i když to může bejt píčovina, tak mě sere když mi někdo skočí do řeci a přestane mě vnímat a zpětně se vlastně už ani nezajíma o co šlo, to je z mýho pohledu špatný, nelíbí se mi to a já chci, aby se mi věci líbili

nicméně jsem poslední dobou vlastně fakt spokojená, jsem ráda že jsem si začla psát veřejnej deníček a i když seru na špatnou poezii tak myslim, že to za chvíli zas půjde, že to zas bude fungovat

do toho mám vymyšleno pár věcí u kterých jsem zvědavá jak bude okolí i random lidi reagovat, tak nějak dopředu se připravuju na kritiku která s tím určitě přijde, ale mohlo by to fungovat tak jak potřebuju a to mě těší, jen potřebuju čas a prostředky, jít na to pomalu

1 komentář:

  1. Sleduju te delsi dobu na facebooku a tak jak se divam na tento blog. Hrozne me bavis a jestli jsem spravne pochopil, ty jsi neco napsala? Jestli jo, jak se to prosim jmenuje? Pro me ses rozhodne inspirativni clovek, vidim, ze mame stejny pocity a asi i mysleni (jestli teda neumis jeste nejak prekvapit), akorat s tim rozdilem, ze ty zijes ve velkomeste a ja v zapadakove a ubijim se tady tim stereotypnim zivotem bez budoucnosti. No nicmene nechtel jsem tak dlouhy komentar. Kazdopadne bych byl rad, kdybysme se nekdy nejak zkontaktovali. :)

    OdpovědětVymazat